Po pondělním telefonátu ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem se ukazuje, jak málo Moskva potřebuje lídra USA. Rusko chce dál válčit a zdá se, že Trump ustupuje z role mírotvůrce a přenechává iniciativu jiným, uvádí analýza CNN.
Ruský prezident Vladimir Putin se při dvouhodinovém hovoru se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem vrátil na začátek, když vyprávěl o tom, že válku vyvolalo příliš rychlé rozšiřování NATO. Krátce před hovorem americký viceprezident J. D. Vance naznačil, že USA by se mohly zcela stáhnout, a to jak z diplomatických jednání, tak z podpory Ukrajiny, pokud Rusko neudělá kroky k míru. O ten ale vlastně vůbec nestojí. A ustupující Washington je přesně to, po čem Rusko touží. Navíc se zdá, že Putin nemusí udělat vůbec nic a může jen pokračovat v brutální válce, uvádí analýza CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko začíná prohrávat válku na Ukrajině. Putinovi už zbývá jediná cesta, tvrdí expert
Chvíli po telefonátu už Trump zněl jako muž, který ustupuje z boje. Pět dní předtím byl přitom horečnatým prostředníkem a mírotvorcem ochotným překlenout nepřátelství mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na schůzce v Turecku. Po pondělním telefonátu s Putinem však pouze řekl, že Ukrajina a Rusko musí jednat přímo, „jak to umí jen oni“. Dokonce předal tento úkol Vatikánu, což by podle něj mohlo být místo konání mírové schůzky. Spojené státy sice nejsou z procesu zatím zcela vyřazeny, ale zdá se, že by chtěly, aby jednání vedl někdo jiný.
Posledních deset dní názorně ukázalo, jak málo Putin ve skutečnosti potřebuje prezidenta USA nebo jeho souhlas. A logika je jednoduchá.
Ruská státní média již tři roky poučují své publikum, že jsou v konfliktu nejen s Ukrajinou, ale také s celým NATO, včetně Spojených států. Trumpovo prezidentství otevřelo malou šanci, že by Kreml mohl něco získat – například zmírnění některých sankcí. To ale nic nemění na hlavním postoji Moskvy: pro Rusko jde o existenční válku, ve které se snaží znovu získat vliv ve svém okolí. Ztráty na životech a bolest, kterou konflikt přinesl ruskému obyvatelstvu, jsou tak velké, že jakýkoliv neúspěch by mohl ohrozit samotnou vládu Putina. Tuto válku si zkrátka nemohou dovolit prohrát.
Spojené státy mají jen omezené páky
Páky, které mají Spojené státy v současné době na Rusko, jsou velmi omezené. Mohou zpřísnit sankce nebo zavést takzvané sekundární sankce proti zemím, které s Ruskem obchodují – například Indie nebo Čína. To by ale mohlo způsobit nové napětí s těmito státy, se kterými se USA teprve nedávno snažily zlepšit vztahy. USA by také mohly sankce zmírnit, aby Rusko přiměly k ústupkům. To by ale podráždilo jejich evropské spojence.
Pokud by se Donald Trump rozhodl zasáhnout proti Rusku více, znamenalo by to, že by musel zajít dál než jeho předchůdce Joe Biden. To ale nezapadá do Trumpovy zahraničněpolitické strategie. Takový krok by Spojené státy více zatáhl do války, která – jak se zdá – nemá jasný konec.
Vyhlídky Ukrajiny v roce 2025 jsou velmi temné. Evropa ale vsadila na nejlepší možnou strategii v situaci, kde neexistují žádné dobré možnosti. Jediný způsob, jak přinutit Rusko ke zmírnění válečných cílů, je ukázat mu jednotné a pevné NATO. Ruská ekonomika, rezervní bohatství, lidská síla nebo technika by se mohly začít hroutit. Stačí přitom, aby selhal jen jeden z těchto pilířů, aby se ruská válečná mašinérie začala zadrhávat. Je to bezútěšné, ale Evropě nezbývá mnoho na výběr. A Ukrajina nemá na výběr vůbec.
Na výběr měl Trump. Jeho obchodní uvažování mu říkalo, že nemá smysl dlouhodobě investovat do konfliktu s nepřítelem, s nímž by bylo lepší vycházet. Nejlepší výsledek, který si umí představit, je návrat k míru v Evropě tak, jak byl dřív. Tady se ale žádná dohoda uzavřít nedá. Putin si nic nekupuje; usiluje o to, aby dobyl a zabral. A Trump nemá co prodávat, kromě podpory Spojených států pro jejich tradiční spojence. Není tedy možné, aby Putin i Trump vyhráli a zároveň si udrželi své postavení.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Útok na autobus s civilisty v Sumské oblasti nepřežilo nejméně devět lidí. Další jsou zranění
