
Fanoušci ve Varech bučeli na Dakotu Johnsonovou. I přes povedený výstup je zklamala
Europoslanec Filip Turek (za Motoristé sobě) čelí dalším závažným tvrzením o své údajné násilné minulosti. Podle webu Page Not Found měl opakovaně ubližovat své bývalé přítelkyni – například ji bil pěstmi do břicha, vyvracel malíčky, trhal vlasy či dával facky. Turek veškerá tvrzení dříve odmítl se slovy, že jde o snahu ho očernit před sněmovními volbami. Investigativní reportérka Apolena Rychlíková se nicméně dostala k e-mailové komunikaci, ve které se nynější europoslanec sám přiznává k násilí na partnerce, kterou podle svých slov „bil ze žárlivosti“. Redakce CNN Prima NEWS požádala Turka o reakci, ke kauze nakonec ale promluvil předseda Motoristů Petr Macinka a označil ji za účelovou.
Spojené státy pozastavily dodávky klíčových zbraní na Ukrajinu, včetně raket pro systémy Patriot a munice pro stíhačky F-16. Kyjev se proto obává, že se nebude moci dostatečně bránit sílícím ruským útokům. Jakékoliv zpoždění dodávek bude mít podle něj vážné dopady na bojovou účinnost jeho ozbrojených sil. Kreml krok Trumpovy administrativy přivítal s tím, že čím méně zbraní se na Ukrajinu dodá, tím dříve konflikt skončí.
Čína světu představila novou superzbraň. Jedná se o speciální raketu, která nese desítky grafitových bomb. Útočit má zejména na nepřátelské elektrárny, z provozu dokáže vyřadit elektrickou infrastrukturu v dosahu deseti tisíců metrů čtverečních.
Policisté se zabývají hromadnou rvačkou z brněnského Cejlu, během níž se jeden z aktérů oháněl dlouhou sekerou – pantokem. Policistům, kteří přijeli na místo, nakonec nezbylo nic jiného než tasit zbraň. V takzvaném brněnském Bronxu jsou přitom podobné konflikty prakticky na denním pořádku.
Americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. V úterý o tom s odvoláním na své zdroje informoval portál Politico. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Úspěšné americké a izraelské útoky na íránská jaderná zařízení mohou vystrašit jiného velkého světového hráče – Rusko. Spojenci totiž dokázali poměrně snadno překonat defenzivu Teheránu, kterou tvoří i ruské technologie, a následně odrazili raketovou pomstu. Pomohou nově nabyté zkušenosti i Ukrajině?
Ruská válka na Ukrajině potrvá rok, déle ne. Nejpozději za další tři roky ale ruský vládce Vladimir Putin rozpoutá další konflikt. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl někdejší nejbohatší Rus a politický vězeň Michail Chodorkovskij. Někdejší podnikatel popsal, proč už podle něj v Rusku nejsou žádní oligarchové i koho z opozice se Putin obává. Zároveň však také zkritizoval evropské sankce proti Moskvě, jejichž uvalování vede k ruské závislosti na Číně.
Mezi Íránem a Izraelem platí od úterních 7:30 teheránského času (6:00 SELČ) příměří. Izrael však později zachytil dvě rakety vypálené Íránem už po začátku příměří. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac oznámil, že dal pokyn armádě, aby na to rázně reagovala. Americký prezident Donald Trump, který příměří vyhlásil, poté řekl, že ani jedna země ho nepotěšila, ale obzvláště nespokojen je s Izraelem. Izrael nakonec po telefonátu mezi Trumpem a premiérem Benjaminem Netanjahuem od dalších útoků upustil.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa provést v noci na neděli útok na tři íránské jaderné provozy, včetně zařízení Fordow hluboko pod zemí, představuje zatím největší zahraničně-politický hazard republikánského prezidenta, napsala agentura Reuters s tím, že důsledky amerického kroku jsou plné rizik a nejasných dopadů. Podle zpravodajského serveru CNN nelze nyní říct, co přesně bude následovat. Jisté však podle televize je, že ukončit války je mnohem obtížnější než je začít.
Americký bombardér B-2 Spirit je asi nejdražší vojenské letadlo, které kdy vstoupilo do řadové služby. Každý z jedenadvaceti exemplářů přišel na víc než dvě miliardy dolarů. „Neviditelný“ letoun, jehož prototyp poprvé vzlétl 17. července 1989, tak trochu doplatil na konec studené války. Podle původních plánů mělo totiž výrobní linky opustit 130 strojů, nakonec ale Pentagon objednal necelou šestinu, mezi kterou se rozpočítaly enormní náklady na vývoj. Schopnosti netradičně vypadajícího bombardéru se ovšem využily nejen během války v Jugoslávii, ale také dříve na Blízkém východě či nyní – při útoku na íránská jaderná zařízení.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že se USA do dvou týdnů rozhodnou, zda se zapojí do konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Zmíněné vyjádření však u Trumpa může znamenat mnohé. Nabízí se otázka, zda americká hlava státu skutečně stojí o jednání s Teheránem, nebo zda chce oznámené dva týdny využít pro přípravu a přesun svých jednotek. A je tu také třetí varianta – za dva týdny se vůbec nic nestane a Trump přesune svoji pozornost zase úplně jinam.
Některé firmy, včetně českých a německých, stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Informovala o tom v sobotu agentura AFP s tím, že tuto informaci sdělil Zelenskyj novinářům v pátek s embargem do dalšího dne. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména však neuvedl. Zda se české firmy nepodílejí na výrobě ruských zbraní, ministerstvo prověří, slíbil za svůj úřad ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).