psychika

Existuje štěstí, a pak je tu prosperita. Jak odhalil nejnovější výzkum, mít jedno neznamená vždy mít i to druhé. Prosperita, která je hodnocena na základě řady hledisek, včetně finančního zabezpečení či smyslu života, naznačuje, že žijete dobrý život – a podle posledních dat je dokonce důležitější než individuální štěstí. Z nedávného zjištění vědců navíc vyplývá, že si v této oblasti nejhůře vedou mladí. Jak „prosperujete“ vy? Položte si dvanáct základních otázek.

„Tohle je nejkrásnější období života. Užívej si ho co nejvíc.“ Přesně to slýchává řada maminek po narození dítěte. První týdny po porodu ale většinou idylické nebývají. Až 80 procent žen zažívá pocity smutku a úzkosti, trpí podrážděností a náhlými změnami nálad. Poporodní splín, známý jako „baby blues“, navíc u všech žen sám neodezní – u každé páté přeroste ve vážnější duševní obtíže. Novopečené maminky by proto neměly psychické problémy podceňovat a měly by si říct včas o pomoc.

Více než polovina Čechů trpí nějakou poruchou spánku. Začátkem jara o tom informovali odborníci a zástupci České lékárnické komory (ČLK). A komplikace se spánkem pociťují už i děti, které si osvojují nevhodné návyky. Ty přitom mohou vést k psychickým i fyzickým zdravotním problémům. Lidé se následně snaží problémy se spánkem řešit volně dostupnými doplňky stravy – přitom však mohou potlačovat příznaky vážných chorob. Při snaze zatočit s nespavostí mohou lidé vyzkoušet jednoduchou metodu, která se v posledních letech stala virální.

Psychiatr Cyril Höschl přesvědčil svým rozhledem řadu mladých lékařů, aby působili v tomto odvětví, zavzpomínal na kolegu ředitel Centra duševní rehabilitace Beroun Martin Hollý ve vysílání CNN Prima NEWS. Zdůraznil také, že Höschl dokázal vysvětlit složitá zákoutí lidského mozku erudovaně, přesto srozumitelným způsobem. Popularizátor lékařského oboru zemřel ve věku 75 let.

Až třetina Čechů pociťuje symptomy deprese či úzkosti, stále častěji se navíc týkají i dětí. Přesto se o těchto potížích mnohdy hovoří jen šeptem a stále je obestírá řada mýtů, které problémy často bagatelizují. V čem se ty nejčastější liší od reality? To přiblížil psychiatr Kryštof Kantor.

Dlouhodobý stres, tlak na výkon i neustálá dostupnost. To jsou faktory, které mohou vést k syndromu vyhoření, tedy stavu, kdy člověk ztrácí chuť, sílu i smysl nejen v práci, ale také ve svém každodenním životě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se jedná o nemoc vznikající z pracovního přetížení, která ovlivňuje výkonnost, ale také fyzické a duševní zdraví. Trpí jí každý pátý Čech, upozorňuje nezisková organizace Loono.

Parkinsonovou nemocí, závažným neurodegenerativním onemocněním, trpí v Česku více než 50 tisíc lidí. Nedá se zcela vyléčit, ale existují způsoby, jak výrazně zmírnit její projevy. Pomáhají i technologie, jednou z nich je hluboká mozková stimulace (DBS). Moderní metoda stimuluje jádra hluboko v mozku a výrazně potlačuje ztuhlost, zpomalení i třes. V Česku je dostupná už více než 25 let a pomohla přes tisíc pacientům, včetně paní Blanky. Ačkoliv zákrok hradí pojišťovna, řada potřebných o něm neví.

Tělo jako vězení – tak se cítí stále více lidí. Za deset let stoupl počet žádostí o změnu pohlaví o několik stovek procent, nejvíce u náctiletých biologických dívek. Počty trans dětí narůstají celosvětově, a proto už hormonální léčbu adolescentů některé země výrazně omezily. Česko žádná omezení nemá.

Jak potlačit úzkost? Zvědavost a kreativita mohou zastoupit roli určité „protilátky“. Ve své nové knize pojednávající o tomto emočním stavu socioložka Martha Becková uvádí, že mezi kreativitou a úzkostí existuje určitý „přepínací efekt“. V rozhovoru pro CNN přiblížila, jak s tímto stavem úspěšně bojovat i to, proč lidé k úzkostem sklouzávají.

Počet dětí, které spáchaly násilný trestný čin, za poslední dva roky vzrostl zhruba o čtvrtinu. Policie o tom v souvislosti se čtvrtečním tragickým útokem v Hradci Králové informovala na síti X. Psychologové Tibor Brečka a Jana Woleská pro CNN Prima NEWS popsali, co může být spouštěčem agresivního chování u nezletilých a jak mu předcházet.

Těstoviny nás ovlivňují víc, než jsme si mysleli, zjistil nový průzkum. Vědci došli k tomu, že konzumace oblíbené pochutiny může zlepšit náladu, zasáhnout emoce a dokonce změnit naše chování.

Nevyvážený životní styl, stres a nezdravá strava přetěžují naše tělo. Přirozená detoxikace organismu se tak může zpomalit a vést k únavě, špatnému trávení a celkovému oslabení. Detoxikace těla se proto stává stále důležitější součástí moderní péče o zdraví. Jak proces očisty nastartovat a proč se zaměřit na játra nebo střeva? Poradí odborníci.