ozbrojený konflikt

Snímek ukrajinského vojáka Mychajla Djanova obletěl před třemi lety svět. Zraněný, špinavý a zarostlý patřil mezi obránce oceláren Azovstal v Mariupolu. Přežil obklíčení a následně i ruské zajetí. Po návratu do vlasti, kterého se dočkal díky výměně vězňů, z něj zbyla jen kost a kůže. Jeho příběh pak ale nabral šťastný směr. Djanov je, jak naznačují aktuální fotografie, znovu při síle a navíc se oženil.

Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině rekordní množství 728 dronů a také sedm střel s plochou dráhou letu Iskander-K a Ch-101 a šest hypersonických raket Kinžal. Protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit 711 dronů a sedm střel s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Média označují ruský útok za dosud největší od začátku války. Hlavním terčem byl podle ukrajinského letectva Luck na západě země, asi 80 kilometrů od hranic s Polskem, které vyslalo do vzduchu vlastní a spojenecké stíhačky. V Doněcké oblasti na východě země zemřelo 8 civilistů. Ve vsi Pravdyne v Chersonské oblasti na jihovýchodě země ruský dron zabil ročního chlapce a zranil 64letou ženu. Ruská protivzdušná obrana zničila nad devíti regiony 86 ukrajinských dronů.

Rusové mohou získat k dispozici nové vojáky ze států, které považují za své spojence. Poslanci státní Dumy totiž odsouhlasili, že členové aliance OSKB (Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Bělorusko a Arménie), kterou Rusko de facto ovládá, musejí v případě potřeby vyslat jednotky na území, kde panuje krizová situace – například tam, kde probíhají boje. Ne všichni spojenci Moskvy však s touto akcí souzní a místo toho hledají cestu, jak se z aliance vedené Vladimirem Putinem vyvléknout.

Pro Rusy i Maďary je Ukrajina stejný problém, tudíž by mohli spojit síly. V rozhovoru pro maďarský deník Magyar Nemzet to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Oním „problémem“ je podle něj údajný útlak či perzekuce národnostních menšin na Ukrajině, tedy kromě jiného Rusů i Maďarů. Šéf ruské diplomacie kromě toho chválil Maďary v čele s premiérem Viktorem Orbánem za dlouhodobý „pragmatický kurz“ v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO).

Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit. V noci na úterý to na okraj setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem prohlásil americký prezident Donald Trump. Řekl také, že je nespokojen s přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Trump se v posledních měsících snažil zprostředkovat příměří, na které ale Rusko doposud nepřistoupilo, naopak Ukrajina s návrhem opakovaně souhlasila. Netanjahu na setkání prohlásil, že Trumpa navrhl na Nobelovu cenu míru.

Rusové nedokáží zvítězit, když proti nim stojí aliance či blok více států. Při přednášce na půdě CEVRO Univerzity v Praze to při své návštěvě prohlásil končící polský prezident Andrzej Duda. Poznamenal, že přesně tak si Rusové v minulosti vylámali zuby na Polsko-Litevsku, které posléze dokonce dobylo i samotnou Moskvu. Duda mimo jiné řekl, že Rusové dnes na Ukrajině vraždí a znásilňují stejně jako v minulosti. Jejich zvěrstva v Buči přirovnal k masakru v Katyni.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho armáda dobyla první obec v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, informuje agentura TASS. Tvrzení nelze nezávisle ověřit. Ukrajina se k němu v pondělí nevyjádřila. Vesnice leží na východě regionu u administrativní hranice s Doněckou oblastí, jejíž převážnou část Rusko kontroluje.

Pokračující válka na Ukrajině „nakopla“ obranný průmysl. Evropské zbrojovky rostou, vévodí jim ty z Velké Británie, Francie a Ruska. Z konfliktu na Ukrajině ale těží i české a slovenské zbrojovky. Které to jsou, popisuje pro redakci CNN Prima NEWS Monika Hrnčárová ze společnosti HitHorizons.

Izrael zaútočil na jemenské přístavy Hudajdá, Rás Ísá a Salíf a také na elektrárnu v Hudajdá. Podle armády jde o reakci na opakované údery povstaleckých Hútíů na židovský stát, píše agentura Reuters. Izraelská armáda před útoky v předstihu informovala a vydala také výzvu k evakuaci přístavů.

Vztahy mezi Ruskem a Ázerbájdžánem se každým dnem vyostřují a svět se obává nového ozbrojeného konfliktu na Kavkaze. Zatím se však zdá, že obě strany chtějí roztržku vyřešit diplomatickou cestou. O co ve sporu jde a co můžeme čekat v dalších dnech?

Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Informovaly o tom v sobotu agentury Reuters a AFP.

Spojené státy pozastavily dodávky klíčových zbraní na Ukrajinu, včetně raket pro systémy Patriot a munice pro stíhačky F-16. Kyjev se proto obává, že se nebude moci dostatečně bránit sílícím ruským útokům. Jakékoliv zpoždění dodávek bude mít podle něj vážné dopady na bojovou účinnost jeho ozbrojených sil. Kreml krok Trumpovy administrativy přivítal s tím, že čím méně zbraní se na Ukrajinu dodá, tím dříve konflikt skončí.